JSME MODERNÍ A ČISTÁ POLITIKA 

STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ 

POF ČR - PROGRESIVNÍ OBČANSKÉ FÓRUM

Dále jen POF Schválené dne ………………………...

Přípravným výborem ve složení : 

předseda ………………………………………………………………… 

člen ……………………………………………………………………… 

člen ……………………………………………………………………… 

Programové cíle : 

Naším hlavním cílem je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická politická reprezentace pracuje ve prospěch všech občanů. K tomu musí vést politický dialog, zaměřený na zájmy a potřeby občanů, prosperitu a sociální smír všech společenských vrstev. Chceme do veřejného prostoru vrátit racionálnost a hledání pragmatických řešení bez politikaření a politického byznysu. 

Cílem hnutí POF je přivádět do politiky nové mladé osobnosti do 30 let, kteří mají zájem politicky pracovat po dobu maximálně 10 let pro ČR a nejsou zatíženi politickou minulostí v jiných subjektech. Mají demokratické vnímání života společnosti a jde jim o lepší veřejný prostor, lepší mezilidské vztahy a budoucí prosperitu ČR. Přičiníme se o to, aby Česká republika jasně formulovala své národní zájmy a své vymezení. 

Zároveň se hlásíme ( základním civilizačním hodnotám a chceme být jasným a čitelným partnerem v rámci zahraniční politiky a Evropské unie. Ve všem, co děláme, se snažíme řídit základními morálními principy a dobrými úmysly. 

Těmito základními hodnotami jsou: 

1. Svoboda a pluralita politických názorů.

Svoboda jedince je nezpochybnitelnou hodnotou, která by měla být hybnou silou v naší společnosti. Chceme vytvářet podmínky, které povedou ke svobodnému životu, svobodnému rozhodování a zodpovědnosti za vlastní osud. Svoboda je sice odpovědností za vlastní rozhodnutí, ale nese v sobě i odpovědnost za soužití s ostatními spoluobčany. Svoboda jedince tak musí být ruku v ruce se solidaritou vůči druhým a akceptování odlišných politických názorů.

 2. Solidarita a zodpovědnost ke spoluobčanům. 

Naší snahou je vytvářet stát, který občany příliš nezatěžuje, ale zároveň za něj instituce nesou velkou dávku zodpovědnosti. Pomáhá jim a je solidární k těm, kteří různých důvodů potřebují pomoc. Tato solidarita vychází nejen ze základních civilizačních hodnot, ale je také způsobem, jak nejen společnost, ale také stát, učinit stabilnějšími. Vzájemná solidarita by však neměla omezovat svobody jednotlivce a podlamovat úsilí občanů o zlepšení svého osudu. 

3. Kultivace politického prostředí a sociální smír ve společnosti.

 Našim cílem je nabídnout progresivní politická řešení problémů společnosti, a to s maximální snahou zajistit všem občanům důstojnou životní úroveň, maximální míru svobody a demokracie, odmítání extrémismu a jakéhokoliv násilí s hledáním zapojení občanu do občanského hnutí a správy věcí veřejných. Chceme budovat prosperující společnost, kde existuje racionální vyvažování sociálního smíru všech sociálních skupin a demokratické politické správy země vedené politiky generace Z. 

4. Rodina, soulad mezi generacemi a národní hrdost.

Spokojená, soběstačná a dobře fungující rodina je zárukou dobrého fungování společnosti. Rodinná politika je proto v centru naší snahy. Pro rozvoj naší země je zásadní kvalitní a správně nastavené vzdělávání všech věkových skupin. Zároveň si uvědomujeme, že naše populace stárne, a chceme proto vytvářet podmínky, které podporují mezigenerační solidaritu, harmonii a udržitelnost souladu mladých lidí a seniorů. Chceme garantovat národní bezpečnost a celistvost v rámci obraných evropských struktur. 

I. Všeobecná ustanovení 

ČLÁNEK 1: 

NÁZEV, SÍDLO A PŮSOBNOST POLITICKÉHO HNUTÍ 

[1] Název politického hnutí zní: 

Progresivní občanské fórum (dále jen "Hnutí").

 (2) Zkratka Hnutí zní: POF.

 [3] Hnutí sídlí V Praze. 

(4) Hnutí vyvíjí svoji činnost na území České republiky v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a V politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 

II. Členové a sympatizanti hnutí POF :

 ČLÁNEK 1 : PODMÍNKY VZNIKU ČLENSTVÍ V HNUTÍ

 (1) Členem Hnutí může být občan České republiky s plnou svéprávnosti, starší 18 let ve věku do 35 let včetně, který není členem jiného politického hnutí, nebo politické strany, má zájem se aktivně podílet na činnosti Hnutí, souhlasí s těmito stanovami a Morálním kodexem Hnutí. 

(2) Podmínkou vzniku členství V Hnutí je podání úplně a pravdivě vyplněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné přihlášky se žádostí o členství v Hnutí, splnění čekatelské lhůty & kladné rozhodnutí Předsednictva o udělení členství. Obsahové a formální náležitosti přihlášky a délku čekatelské lhůty stanoví Předsednictvo vnitřním předpisem. V odůvodněných případech může Předsednictvo podmínku čekatelské lhůty žadateli zkrátit nebo prominout. 

(3) Sympatizantem hnutí POF může jakýkoliv občan ČR s plnou svéprávností, starší 18 let. 

(4) Ve výkonném výboru hnutí či v politických funkcích mohou být pouze členové hnutí, kteří nepřesáhli věk 40 let a nejsou v politické funkci déle než 10 let od vzniku funkce. 

(5) O vzniku členství ( vydání průkazu člena ) nebo statusu sympatizanta hnutí POF ( bez průkazu ) rozhoduje republikový výbor hnutí. 

ČLÁNEK 2: 

ČLEN HNUTÍ ,

 (1) Po uplynutí čekatelské lhůty ( 30 dnů ), předloží celostátní výbor žadateli stanovisko o přijetí či nepřijetí za člena hnutí POF

 2) Po udělení členství bude žadateli oznámen vznik jeho členství a bude mu elektronicky zaslán průkaz člena

 (3) Proti nepřijetí za člena hnutí se nelze odvolat

 (4) Evidenci členů Hnutí vede celostátní výbor hnutí, stejně tak seznam osob se statutem sympatizant hnutí POF

 ČLÁNEK 3 : 

PRÁVA A POVINNOSTI ČLENA A SYMPATIZANTA HNUTÍ 

(1) Člen Hnutí má právo: 

a) volit, být volen a delegován do orgánů Hnutí jako jejich člen, funkcionář nebo delegát, 

b) účastnit se jednání místní organizace, zasedání Místního sněmu, zasedání Oblastního sněmu a orgánu, do nějž byl zvolen, hlasovat o projednávaných návrzích, prezentovat své názory a obhajovat svá stanoviska, podávat návrhy a vznášet dotazy, 

c) účastnit se veřejných setkání a akcí pořádaných orgány Hnutí, 

d) být informován o činnosti Hnutí, 

e) být evidován u příslušné místní organizace, resp. oblastní organizace, není-li místní organizace zřízena, 

f) na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Výbor o přeřazení k jiné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizaci s tím, že přílohou žádosti musí být stanovisko příslušné organizace či organizací, do nichž má být člen přeřazen, 

g) na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Předsednictvo o pozastavení členství, včetně všech souvisejících práv a povinností z důvodu neslučitelnosti členství v Hnutí s vykonávanou funkcí nebo zaměstnáním, nebo z jiného vážného důvodu, 

h) na základě odůvodněné vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsané písemné žádosti požádat Předsednictvo o obnovení přerušeného členství v důsledku pominutí překážek pro pozastavení členství.

 (2) Sympatizant hnutí POF nemá právo být volen a delegován do orgánů Hnutí, 

(a ) být funkcionářem nebo delegátem. Má právo na být informován o činnosti Hnutí, zasílat podněty, návrhy a doporučení. 

(3) Člen Hnutí má povinnost: 

a) aktivně se podílet na činnosti Hnutí, 

b) prosazovat cíle Hnutí a podílet se na plnění programu Hnutí, 

c) dodržovat Morální kodex Hnutí & svým jednáním přispívat k zachování a  dobrého jména Hnutí, ' 

d) dodržovat tyto stanovy, další vnitřní předpisy Hnutí a usnesení orgánů Hnutí, 

e) na vyžádání poskytovat součinnost orgánům Hnutí, zejména se zúčastnit jejich jednání a předložit jim požadované listiny a doklady doplňující vyjádření, 

f) čestně a svědomitě vykonávat funkci v orgánu Hnutí, do kterého byl zvolen, 

g) oznamovat místní organizaci (resp. oblastní organizaci v místech, kde není místní organizace zřízena), u níž je evidován, veškeré změny ve skutečnostech a údajích uvedených v přihlášce ke členství v Hnutí včetně jejich součástí, 

h) platit včas členské příspěvky v předepsané výši, 

i) neprodleně písemně (včetně možnosti elektronické formy) oznámit místní organizaci (resp. oblastní organizaci V místech, kde není místní organizace zřízena), u níž je evidován, a současně Hlavní kanceláři Hnutí, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci vedeno jakékoli řízení (zejména trestní, přestupkové či exekuční ), chránit a šetřit majetek Hnutí. 

ČLÁNEK 4 : 

ZÁNIK ČLENSTVÍ A STATUSU SYMPATIZANTA HNUTÍ POF 

(1) Členství v Hnutí a status čekatele zaniká: 

a) dnem doručení vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsaného písemného oznámení o vystoupení z Hnutí nebo o vzdání se statusu čekatele místní organizaci, resp. oblastní organizaci, která člena nebo čekatele eviduje; tato místní, resp. oblastní organizace bez zbytečného odkladu vyrozumí Hlavní kancelář Hnutí, 

b) dnem přijetí do jiného politického hnutí nebo politické strany, 

c) kandidaturou do voleb za jinou volební stranu bez předchozího souhlasu Výboru, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta) dle příslušného právního předpisu, 

d) dnem rozhodnutí o vyloučení člena z Hnutí nebo rozhodnutí o odnětí statusu čekatele, 

e) dnem smrti nebo prohlášení za mrtvého, 

f) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, 

g) dnem zrušení místní organizace, u níž je člen či čekatel evidován, nebo dnem zrušení oblastní organizace, u níž je člen či čekatel evidován, není-li evidován u žádné místní organizace, neurčí-li Předsednictvo V rozhodnutí o zrušení příslušné organizace jinak. 

(2) O vyloučení z Hnutí, nebo odnětí statusu sympatizanta,

 rozhoduje celostátní výbor Hnutí, jehož rozhodnutí je účinné dnem přijetí. Rozhodnutí se zasílá dotčenému členovi či čekateli na poslední adresu evidovanou Hlavní kanceláří Hnutí. Rozhodnutím celostátního výboru o vyloučení z Hnutí zanikají funkce člena v orgánech Hnutí. V případě zrušení rozhodnutí Předsednictva o vyloučení na základě rozhodnutí Rozhodčí a smírčí komise se funkce v orgánech Hnutí neobnovují. 

III. Organizační struktura a orgány Hnutí 

ČLÁNEK 5 : 

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ORGÁNY HNUTÍ 

(1) Organizační struktura je tvořena místními, oblastními a krajskými organizacemi a je zastřešena orgány s celostátní působností. 

(2) Orgány s celostátní působností jsou: 

a) Celostátní sněm, 

b) Republikový výbor 

c) Předsednictvo, 

d) Kontrolní komise, 

e) Rozhodčí a smírčí komise. 

(3) Orgány s krajskou působností jsou: 

a) Krajský sněm, b) Krajské předsednictvo, c) Krajská kontrolní komise.

 (4) Orgány s oblastní působností jsou: a) Oblastní sněm, b) Oblastní předsednictvo, c) Oblastní revizor hospodaření. 

(5) Orgány s místní působností jsou: a) Místní sněm, b) Místní předsednictvo, c) Místní revizor hospodaření.

 ČLÁNEK 6 : 

ROZHODOVÁNÍ ORGÁNŮ HNUTÍ

 (1) jednání a volby na sněmech všech úrovní se řídí schválenými jednacími řády a volebními řády. 

(2) Orgány Hnutí jsou usnášeníschopné, účastní-li se jejich zasedání nadpoloviční většina jejích členů nebo delegátů s hlasovacím právem, nestanoví-li tyto stanovy jinak. Každý člen nebo delegát s hlasovacím právem má jeden hlas, nestanoví-li příslušný jednací řád či volební řád jinak.

 (3) Rozhodnutí všech orgánů Hnutí mají formu usnesení. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy příslušného orgánu.

 (4) Ke změně těchto stanov je nutný souhlas tří pětin osob přítomných na Celostátním sněmu s hlasem rozhodovacím. 

(5) Usnesení vyšších orgánů Hnutí jsou závazná pro všechny členy Hnutí a pro orgány Hnutí, které jsou vyšším orgánům odpovědné, pokud měl člen či orgán Hnutí možnost se s nimi seznámit. Orgány Hnutí a jejich členové jsou povinni poskytovat na vyžádání součinnost vyšším orgánům Hnutí, zejména se zúčastnit jejich jednání a předložit jim požadované listiny a doklady doplňující vyjádření. 

(6) Hlasovací právo mají pouze členové Hnutí. 

(7) Orgány Hnutí mohou přijímat usnesení i mimo zasedání, nebo s využitím technických prostředků, s výjimkou usnesení o vyloučení člena. Podrobné podmínky hlasování a hlasování s využitím technických prostředků stanoví jednací řád příslušného orgánu Hnutí či jiný vnitřní předpis. 

(8) Sněmy všech úrovní musí být svolány alespoň 7 dnů přede dnem jejich konání. 

ČLÁNEK 7 : 

JEDNÁNÍ A ZASTUPOVÁNÍ 

(1) Při zastupování Hnutí jedná samostatně předseda Hnutí, a to ve všech záležitostech, nebo samostatně první místopředseda nebo místopředseda Hnutí na základě písemného pověření uděleného Předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech. 

(2) Za krajskou organizaci, v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jedná navenek samostatně předseda Krajského předsednictva nebo jeho první místopředseda nebo jeho místopředseda na základě písemného pověření uděleného Krajským předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech. 

(3) Za oblastní organizaci, v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jedná navenek samostatně předseda Oblastního předsednictva nebo jeho první místopředseda nebo jeho místopředseda na základě písemného pověření uděleného Oblastním předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech. , 

 (4) Za místní organizaci, v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy Hnutí, jedná navenek samostatně předseda Místního předsednictva, nebo jeho místopředseda na základě písemného pověření uděleného Místním předsednictvem pro jednání ve vymezených záležitostech. 

(5) Zastupovat Hnutí může jako zmocněnec člen Hnutí, zaměstnanec Hnutí, případně třetí osoba na základě plné moci udělené statutárním orgánem Hnutí. Plná moc musí být písemná a musí v ní být vymezen věcný & časový rozsah zmocnění. 

(6) Zaměstnanci Hnutí mohou zastupovat Hnutí rovněž na základě a v souladu se zmocněním stanoveným vnitřními předpisy Hnutí. 

(7) Podepisování za Hnutí se provádí tak, že k vypsanému nebo vytištěnému názvu Hnutí připojí osoba oprávněná jednat za Hnutí své nacionále. 

ČLÁNEK 8 : 

CELOSTÁTNÍ SNĚM 

(1) Celostátní sněm je nejvyšším orgánem Hnutí. 

(2) Celostátní sněm se koná nejméně jednou za dva roky v případě, že se Celostátní sněm neusnese jinak. 

(3) Předseda Hnutí svolává Celostátní sněm podle potřeby. Předseda Hnutí svolá Celostátní sněm Vždy, pokud o to požádají alespoň 2/3 všech oblastních organizací Hnutí, a to do 90 dnů od doručení jejich písemné žádosti Předsednictvu.

 (4) Celostátního sněmu se účastní

 a) s hlasem rozhodovacím: členové Výboru, delegáti volení Krajským sněmem na základě klíče schváleného Výborem nebo jejich náhradníci; 

b) s hlasem poradním: členové Kontrolní komise, členové Rozhodčí a smírčí komise, poslanci a senátoři zvolení za Hnutí, jsou-li členy Hnutí; 

c) hosté přizvaní Předsednictvem. 

(5) Do působnosti Celostátního sněmu náleží: a) b) C) d) e) f) g) h) volba a odvolání předsedy, prvního místopředsedy, místopředsedů a dalších členů Předsednictva, volba a odvolání členů Kontrolní komise, volba a odvolání členů Rozhodčí & smírčí komise, schvalování změn těchto stanov, schvalování politického programu Hnutí & jeho změn, schvalování zprávy Předsednictva o činnosti a hospodaření Hnutí, schvalování zprávy o činnosti Kontrolní komise, schvalování zprávy o činnosti Rozhodčí a smírčí komise, i) rozhodování o zrušení nebo sloučení Hnutí s jiným politickým hnutím, nebo  politickou stranou nebo o přeměně Hnutí. 

ČLÁNEK 9 : 

CELOSTÁTNÍ VÝBOR 

(1) Výbor je nejvyšším orgánem Hnutí mezi zasedáními Celostátního sněmu. 

  Výbor tvoří:  

a) členové Předsednictva, b) předsedové Krajských předsednictev. 

Výbor zasedá podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí. Zasedání svolává předseda Hnutí, který jej rovněž řídí, nepověří—li tím Výbor jinou osobu. 

(2) Do působnosti Výboru náleží: a) schvalování ročního rozpočtu a jeho změn, b) schvalování výroční finanční zprávy, c) schvalování vnitřních předpisů Hnutí a jejich změn, není-li v těchto stanovách uvedeno jinak, d) schvalování Morálního kodexu Hnutí a jeho změn, e) schvalování klíče pro výběr delegátů účastnících se Celostátního sněmu a Krajských sněmů, f) schvalování kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a rozhodování o výběru kandidátů do Senátu Parlamentu ČR, g) schvalování kandidátních listin pro volby do krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy, není-li tato působnost usnesením Výboru delegována na Krajské sněmy, h) schvalování kandidátních listin pro volby do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí, anebo městských částí hlavního města Prahy), není-li tato působnost usnesením Výboru delegována na Krajské, Oblastní, popřípadě Místní sněmy, i) rozhodování o neplatnosti usnesení orgánu Hnutí z důvodu jeho rozporu s těmito stanovami, dalšími vnitřními předpisy Hnutí, nebo s právními předpisy, j) schvalování volebního programu Hnutí a jeho změn, k) schvalování žádostí členů Hnutí o přeřazení kjiné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizaci. (5) V rámci schvalování kandidátních listin dle odstavce (4) písm. f), g) a h) tohoto čl. 11, stanovuje Výbor oprávněn kandidátní listiny neschválit či do kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty), ve stejném rozsahu může zasáhnout do kandidátní listiny i předseda Hnutí. V případě delegování této působnosti tak může učinit i orgán, na nějž byla působnost v této záležitosti Výborem delegována. Podrobné postupy přípravy voleb (zejména podrobnosti ohledně nominací kandidátů, sestavování a schvalování kandidátních listin do jednotlivých voleb a povolebních vyjednávání) stanoví jednotlivé řády přípravy na volby, které schvaluje Výbor.

 ČLÁNEK 10: 

PŘEDSEDNICTVO 

 (1) Předsednictvo je statutárním orgánem Hnutí, řídí jeho činnost a zastupuje způsobem uvedeným v č1.9 odst. (1) těchto stanov.

 (2) Předsednictvo je složeno z předsedy, prvního místopředsedy, až čtyř místopředsedu a dalších až osmi členů. Členové Předsednictva, příp. Předsednictvem pověřené osoby, jsou oprávněni účastnit se zasedání všech orgánů Hnutí, s výjimkou Kontrolní komise a Rozhodčí a smírčí komise, jejichž zasedání se mohou účastnit na jejich pozvání. 

(3) Předsednictvo zasedá podle potřeby, zpravidla jedenkrát za měsíc, nejméně jednou za čtvrtletí. Zasedání svolává předseda Hnutí, který jej rovněž řídí, nepověří-li tím Předsednictvo jinou osobu. 

(4) Předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí. 

(5) Do působnosti Předsednictva náleží zejména:

 a) hospodaření s majetkem Hnutí, 

b) předkládání zprávy o činnosti a hospodaření Hnutí Celostátnímu sněmu, 

c) předkládání návrhu ročního rozpočtu a jeho změn a návrhu výroční finanční zprávy ke schválení Výboru,

d) předkládání návrhů vnitřních předpisů Hnutí ke schválení Výboru, nestanoví—li tyto stanovy jinak, 

e) rozhodování o veškerých otázkách uvedených v hlavě 11. těchto stanov (Členství), není-li v těchto stanovách uvedeno jinak nebo není—li tato působnost usnesením Předsednictva delegována na Krajská předsednictva, 

f) rozhodování o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací,

g) rozhodování o Zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení oblastních organizací, 

h) rozhodování o zřízení a zrušení krajských organizací a vykonávání působnosti orgánů krajských organizací v těch krajích, kde krajské organizace nepůsobí, 

i) rozhodování o zřízení a zrušení Hlavní kanceláře Hnutí, jejíž působnost a pravomoci stanoví vnitřní předpis schválený Předsednictvem, rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti & pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů s tím, že podmínkou členství v těchto orgánech a komisích je členství V Hnutí, a zadávání úkolů těmto poradním či pomocným orgánům a odborným komisím, k) předkládání návrhu změn stanov Celostátnímu sněmu, ]) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy, místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a nominace kandidátů do Senátu Parlamentu ČR. 

(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit: pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty.

ČLÁNEK 11 : 

PŘEDSEDA A MÍSTOPŘEDSEDOVÉ HNUTÍ

 (1) Předseda Hnutí stojí včele Hnutí a reprezentuje Hnutí navenek. V případě jeho nepřítomnosti, nebo v případě, že předseda nemůže vykonávat svou funkci, vykonává jeho kompetence první místopředseda Hnutí, případně další místopředsedové, a to na základě písemného pověření Předsednictvem. 

(2) Předseda Hnutí svolává zasedání Předsednictva, Výboru a Celostátního sněmu a předsedá jim, nepověří-li tím Předsednictvo nebo příslušný orgán jinou osobu. 

(3) Předseda Hnutí jmenuje a odvolává Hlavního manažera Hnutí a manažery krajských organizací. Působnost a pravomoci Hlavního manažera Hnutí, dalších zaměstnanců Hnutí a osob podléhajících v souladu s vnitřními předpisy Hnutí řídící působnosti Hlavního manažera Hnutí (manažeři krajských organizací apod.) blíže stanoví organizační řád schválený Předsednictvem. 

(4) Místopředsedové Hnutí zastupují samostatně předsedu Hnutí na základě písemného pověření ve vymezených záležitostech a vykonávají úkoly stanovené v tomto pověření Předsednictva. 

(5) Předseda, první místopředseda a místopředsedové Hnutí tvoří Grémium jako stálý poradní orgán Předsednictva. Grémium se schází dle potřeby mezi jednáními Předsednictva a předkládá Předsednictvu, ať již na jeho žádost či na základě vlastního uvážení, svá stanoviska k otázkám zásadního charakteru (např. k návrhům na zrušení místní, oblastní čí krajské organizace Hnutí či k otázkám politického charakteru). Za tím účelem je Grémium oprávněno věc prošetřit, vyžadovat si podklady a vyjádření dotčených osob či orgánů Hnutí, příp. si dotčené osoby či zástupce orgánů Hnutí pozvat na jednání a vyslechnout je. Grémium je taktéž oprávněno předložit Předsednictvu návrh usnesení či vypracovat & předložit Předsednictvu návrh vnitřního předpisu Hnutí. Zasedání Grémia svolává předseda, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost kteréhokoli člena Grémia.

 ČLÁNEK 12 : 

KONTROLNÍ KOMISE 

(1) Kontrolní komise je nezávislým kontrolním orgánem Hnutí. 

(2) Kontrolní komise má nejméně tři, nejvíce však pět členů, kteří ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Předseda Kontrolní komise řídí její zasedání a zastupuje Kontrolní komisi navenek. Místopředseda Kontrolní komise zastupuje předsedu Kontrolní komise v době jeho nepřítomnosti. Předseda, místopředseda nebo Kontrolní komisí pověřený člen jsou oprávněni účastnit se zasedání všech orgánů Hnutí, s výjimkou Rozhodčí a smírčí komise, jejíhož zasedání se mohou účastnit na její pozvání. Předseda, místopředseda ani členové Kontrolní komise nesmějí zastávat v rámci organizační struktury Hnutí žádnou jinou funkci ani být v zaměstnaneckém či obdobném poměru k Hnutí. 

(3) Kontrolní komise se schází podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí. 

(4) Do působnosti Kontrolní komise náleží: 

a) kontrola hospodaření Hnutí (včetně všech jeho organizačních článků)

b) předkládání stanoviska k výroční finanční zprávě Výboru, 

c) předkládání stanoviska k připravovaným dokumentům Hnutí, které mají vliv na hospodaření a související evidenci Hnutí,

d) předkládání stanoviska k rozpočtu Hnutí a kontrola jeho dodržování,

e) informování Výboru a Předsednictva o výsledcích provedených kontrol hospodaření, 

f) předkládání písemné Zprávy o činnosti Celostátnímu sněmu. 

(5) Všechny orgány a všichni členové Hnutí jsou povinni poskytovat Kontrolní komisi součinnost a na vyžádání předložit veškeré potřebné listiny a doklady týkající se hospodaření. 

(6) Činnost Kontrolní komise se řídí vnitřním předpisem, který předkládá Kontrolní komise a schvaluje Výbor. Kontrolní komise je oprávněna požádat Předsednictvo o zřízení dočasného či trvalého poradního či pomocného orgánu Kontrolní komise. Kontrolní komise je pak oprávněna zadávat těmto orgánům úkoly.

ČLÁNEK 13 : 

ROZHODČÍ A SMÍRČÍ KOMISE 

(1) Rozhodčí a smírčí komise je nezávislým rozhodčím & smírčím orgánem Hnutí. Rozhoduje zároveň jako odvolací orgán a její rozhodnutí jsou konečná. 

(2) Rozhodčí a smírčí komise má až čtrnáct členů, které volí Celostátní sněm s přihlédnutím k zásadě, podle níž by každá krajská organizace měla v Rozhodčí a smírčí komisi mít alespoň jednoho zástupce. Členové Rozhodčí a smírčí komise volí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda Rozhodčí a smírčí komise řídí její zasedání a zastupuje Rozhodčí a smírčí komisi navenek. Místopředseda Rozhodčí a smírčí komise zastupuje předsedu Rozhodčí a smírčí komise v době jeho nepřítomnosti. Předseda, místopředseda nebo Rozhodčí a smírčí komisí pověřený člen Rozhodčí & smírčí komise jsou oprávněni účastnit se zasedání všech orgánů Hnutí, s výjimkou Kontrolní komise, jejíhož zasedání se mohou účastnit na její pozvání. Předseda, místopředseda ani členové Rozhodčí a smírčí komise nesmějí zastávat žádnou jinou funkci v orgánech Hnutí s celostátní působností ani být v zaměstnaneckém či obdobném poměru k Hnutí. 

(3) Rozhodčí & smírčí komise se schází podle potřeby, zpravidla jednou za čtvrtletí, nejméně jednou za pololetí. (4) Do působnosti Rozhodčí a smírčí komise náleží: 

a) rozhodování & urovnávání sporů mezi orgány Hnutí a mezi orgány Hnutí a členy Hnutí a mezi členy Hnutí navzájem, kterými by mohly být poškozeny zájmy nebo dobré jméno Hnutí,

b) závazný výklad těchto stanov, 

c) kontrola dodržování obecně závazných právních předpisů, těchto stanov, jiných vnitřních předpisů Hnutí a usnesení vyšších orgánů Hnutí, 

d) předkládání zprávy o činnosti Celostátnímu sněmu a informování Výboru & Předsednictva o svých závažných nálezech či zjištěních.

(5) Rozhodčí a smírčí komise je odvolacím orgánem Hnutí. Proti usnesení orgánů, (včetně rozhodnutí o vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu sympatizanta) se k ní může odvolat, kterýkoliv orgán či člen Hnutí, kterého se usnesení přímo týká, a to do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí orgánu dozvěděl či dozvědět mohl, nejpozději však do 2 měsíců od jeho přijetí. Odvolání musí být písemně a opatřené vlastnoručním či zaručeným elektronickým podpisem, jinak se jím Rozhodčí a smírčí komise nebude zabývat. Podání odvolání nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Předsednictva o udělení či neudělení členství se nelze odvolat. 

(6) V případě, že Rozhodčí a smírčí komise zjistí porušení těchto stanov, dalších vnitřních předpisů Hnutí, usnesení vyšších orgánů Hnutí či obecně závazných právních předpisů, pozastaví platnost dotčeného usnesení & vyzve příslušný orgán Hnutí ke zjednání nápravy v určené lhůtě. O svých zjištěních & závěrech neprodleně informuje nadřízený orgán kontrolovaného a Předsednictvo. Pokud dotčený orgán výzvě nevyhoví, je Rozhodčí & smírčí komise oprávněna navrhnout Výboru prohlášení takového usnesení za neplatné. 

(7) Všechny orgány a všichni členové Hnutí jsou povinni poskytovat Rozhodčí a smírčí komisi součinnost, na vyžádání se zúčastnit jejího zasedání a předložit jí veškeré potřebné listiny a doklady doplňující vyjádření. 

(8) Činnost Rozhodčí a smírčí komise se řídí vnitřním předpisem, který předkládá Rozhodčí a smírčí komise a schvaluje Výbor. Rozhodčí a smírčí komise je oprávněna požádat Předsednictvo o zřízení dočasného či trvalého poradního či pomocného orgánu Rozhodčí a smírčí komise.

ČLÁNEK 14: 

KRAJSKÉ ORGANIZACE A ORGÁNY

 (1) Krajská organizace je organizační jednotkou Hnutí s územní působností na úrovni kraje (v případě hl. města Prahy jde o území hlavního města), jejíž územní hranice jsou vymezené ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů.

 (2) Krajská organizace vykonává působnost oblastní organizace v těch místech, kde oblastní organizace nepůsobí. 

(3) Krajský sněm je nejvyšším orgánem příslušné krajské organizace a koná se zpravidla jedenkrát ročně, nejméně Však jednou za dva roky. Krajský sněm svolává předseda Krajského předsednictva. Svolá ho vždy, pokud o svolání rozhodne Předsednictvo nebo Výbor, a to v termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí nebo pokud o to požádají alespoň 2/3 oblastních organizací příslušné krajské organizace, a to do 60 dnů od doručení jejich písemné žádosti. 

(4) Krajského sněmu se účastní delegáti volení na základě klíče schváleného Výborem. Členové Krajského předsednictva mají právo účastnit se zasedání Krajského sněmu vždy. S hlasem poradním se dále Krajského sněmu účastní poslanci, senátoři a členové krajských zastupitelstev zvolení za Hnutí v daném kraji, jsou-li členy Hnutí. 

(5) Do působnosti Krajského sněmu náleží: 

a) nominace kandidáta na předsedu Krajského předsednictva a její předložení k rozhodnutí Předsednictvu,

b) volba a odvolání prvního místopředsedy a až tří místopředsedů Krajského " předsednictva, , 

c) schvalování zprávy Krajského předsednictva o činnosti a hospodaření krajské organizace,

d) volba a odvolání delegátů & jejich náhradníků na Celostátní sněm, 

e) nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí, kandidátů na místopředsedy Hnutí, členy Předsednictva, člena Kontrolní komise a člena Rozhodčí a smírčí komise a předložení těchto nominací Předsednictvu před Celostátním sněmem,

f) volba a odvolání členů Krajské kontrolní komise, 

g) sestavování návrhů kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, do příslušných krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy a jejich předložení Výboru ke schválení, 

h) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajských zastupitelstev a zastupitelstva hl. m. Prahy. i) předkládání stanoviska Výboru (nebo orgánu, na který byla příslušná působnost Výboru delegována) k návrhům kandidátních listin do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) nacházejících se v územní působnosti dané krajské organizace a ke kandidátům do Senátu Parlamentu ČR nominovaným příslušnými Oblastními sněmy. 

(6) Krajské předsednictvo je výkonným orgánem krajské organizace, řídí její činnost a hospodaří s prostředky přidělenými Výborem příslušné krajské organizaci dle svého schváleného rozpočtu. Krajské předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech krajského významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí. 

(7) Krajské předsednictvo je složeno z předsedy Krajského předsednictva jmenovaného a odvolávaného Předsednictvem, prvního místopředsedy Krajského předsednictva, který v nepřítomnosti předsedy Krajského předsednictva nebo v případě, že předseda Krajského předsednictva nemůže vykonávat svou funkci, vykonává jeho kompetence, a to na základě písemného pověření Krajským předsednictvem, a až tří místopředsedů Krajského předsednictva a předsedů Oblastních předsednictev. Krajské předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně. (8) Předseda Krajského předsednictva předsedá Krajskému sněmu & Krajskému předsednictvu, není-li k tomu Krajským předsednictvem pověřena jiná osoba, a zabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí. (9) Předseda Krajského předsednictva je zároveň členem Výboru a na jeho zasedání reprezentuje příslušnou krajskou organizaci. V případě, že je předseda Krajského předsednictva zvolen členem Předsednictva, stává se členem Výboru první místopředseda Krajského předsednictva. V případě, že se Předseda Krajského předsednictva nebo první místopředseda Krajského předsednictva nemůže zúčastnit jednání Výboru, může Krajské předsednictvo k účasti na Výboru písemně pověřit místopředsedu Krajského předsednictva, pouze však bez hlasovacího práva. Předseda Krajského předsednictva, první místopředseda a místopředsedové předsednictva jsou oprávněni účastnit se zasedání příslušných jednání. 

ČLÁNEK 15 :

 OBLASTNÍ ORGANIZACE A ORGÁNY

(1) Oblastní organizace je organizační jednotkou Hnutí s územní působností zpravidla na úrovni okresu, jejíž územní hranice jsou vymezené ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů a prováděcí vyhláškou č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu. V územní působnosti krajské organizace Praha a dle uvážení Předsednictva případně i jiných krajských organizací budou zřízeny oblastní organizace dle rozhodnutí Předsednictva, k němuž si Předsednictvo vždy vyžádá stanovisko Krajského předsednictva. 

(2) O zřízení oblastní organizace může rozhodnout Předsednictvo na žádost alespoň pěti členů Hnutí sdružených na úrovni okresu. 

(3) Oblastní organizace vykonává působnost místní organizace v těch místech, kde místní organizace nepůsobí. (4) Oblastní sněm je nejvyšším orgánem příslušné oblastní organizace a koná se nejméně jednou za rok. Oblastní sněm svolává předseda Oblastního předsednictva. Svolá ho vždy, pokud o svolání rozhodne Výbor, Předsednictvo nebo Krajské předsednictvo, a to v termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí, nebo pokud o to požádají alespoň 2/3 místních organizací a/nebo 2/3 členů sdružených u příslušné oblastní organizace, a to do 60 dnů od podání jejich písemné žádosti. 

(5) Právo účasti na Oblastním sněmu mají všichni členové příslušné oblastní organizace. Pokud má oblastní organizace více než 40 členů a není-li Oblastní sněm usnášeníschopný podle čl. 8 odst. 2 těchto stanov po patnácti minutách od času zahájení uvedeného na pozvánce, je usnášeníschopný, pokud jsou přítomny alespoň 2/5 všech členů příslušné oblastní organizace. V takovém případě nelze měnit program zasedání Oblastního sněmu, který byl uveden na pozvánce, a v bodu různé nelze hlasovat. Přijatá usnesení jsou platná, hlasuje-li pro ně alespoň jedna třetina všech členů příslušné oblastní organizace. 

(6) Do působnosti Oblastního sněmu náleží: Oblastního předsednictva, , 

a) volba předsedy a místopředsedy 

b) schvalování zprávy Oblastního předsednictva o činnosti & hospodaření místních organizací, 

c) volba a odvolání delegátů a jejich náhradníků na KrajSký sněm, " 

d) nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí, místopředsedy a členy Předsednictva, člena Kontrolní komise, člena Rozhodčí a smírčí komise, předsedu Krajského předsednictva, prvního místopředsedu & místopředsedy Krajského předsednictva a člena Krajské kontrolní komise, a jejich předložení Krajskému sněmu, 

e) volba a odvolání Oblastního revizora hospodaření, 

f) sestavování návrhů kandidátních listin pro volby do místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy), a jejich předložení příslušnému Krajskému sněmu ke stanovisku a Výboru ke schválení, 

g) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Evropského parlamentu a příslušných krajských zastupitelstev, místních zastupitelstev obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a nominace kandidátů do Senátu Parlamentu ČR, a jejich předložení Krajskému sněmu. 

(7) Oblastní předsednictvo je výkonným orgánem oblastní organizace, řídí její činnost a hospodaří s majetkem přiděleným Výborem příslušné oblastní organizaci dle vlastního schváleného rozpočtu. Oblastní předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech oblastního významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí. 

(8) Oblastní předsednictvo je složeno z předsedy Oblastního předsednictva, prvního místopředsedy Oblastního předsednictva, který v nepřítomnosti předsedy Oblastního předsednictva nebo v případě, že předseda Oblastního předsednictva nemůže vykonávat svou funkci, vykonává jeho kompetence, a to na základě písemného pověření Oblastním předsednictvem, & až dvou místopředsedů a předsedů Místních předsednictev. Oblastní předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně. Nesvolá-li předseda Oblastního předsednictva předsednictvo do dvou měsíců od posledního předsednictva, může ho svolat první místopředseda. 

(9) Předseda Oblastního předsednictva předsedá Oblastnímu sněmu & Oblastnímu předsednictvu, není-li k tomu Oblastním předsednictvem pověřena jiná osoba, a zabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí. Předseda Oblastního předsednictva je zároveň členem Krajského předsednictva a na jeho zasedání reprezentuje příslušnou oblastní organizaci. V případě, že je předseda Oblastního předsednictva jmenován předsedou nebo zvolen prvním místopředsedou nebo místopředsedou Krajského předsednictva, stává se členem Krajského předsednictva první místopředseda Oblastního předsednictva. V případě, že se předseda Oblastního předsednictva nebo první místopředseda Oblastního předsednictva nemůže zúčastnit jednání Krajského předsednictva, může Oblastní předsednictvo k účasti na Krajském předsednictvu písemně pověřit místopředsedu Oblastního předsednictva, pouze však bez hlasovacího práva. " Předseda Oblastního předsednictva, první místopředseda & místopředsedové Oblastního předsednictva jsou oprávněni účastnit se zasedání příslušných Místních sněmů a Místních předsednictev. 

[10] Oblastní revizor hospodaření je nezávislý orgán kontroly hospodaření. Oblastní revizor nemůže zastávat žádnou jinou volenou funkci v Hnutí, s Výjimkou členství a funkcí v jiných kontrolních orgánech Hnutí. Do působnosti Oblastního revizora hospodaření náleží kontrola hospodaření oblastní organizace s přidělenými finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu oblastní organizace, informování Oblastního předsednictva o výsledcích kontroly & podávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření oblastní organizace Kontrolní komisi & Předsednictvu. Oblastní revizor hospodaření má právo účastnit se jednání příslušného Oblastního předsednictva. 

ČLÁNEK 16 : 

MÍSTNÍ ORGANIZACE A ORGÁNY 

(1) Místní organizace je základní organizační jednotkou Hnutí působící zpravidla v hranicích obce, v případě územně členěných statutárních městech, městské části nebo městského obvodu. 

(2) O zřízení místní organizace může rozhodnout Předsednictvo na žádost alespoň pěti členů Hnutí sdružených na úrovni obce. 

(3) Místní sněm je nejvyšším orgánem příslušné místní organizace a koná se nejméně jednou za rok. Místní sněm svolává předseda Místního předsednictva. Svolá ho vždy, pokud o svolání rozhodne Výbor, Předsednictvo, Krajské nebo Oblastní předsednictvo, a to V termínu uvedeném v příslušném rozhodnutí, nebo pokud o to požádají alespoň 2/3 všech členů příslušné místní organizace, a to do 30 dnů od doručení jejich písemné žádosti.

 (4) Právo účasti na Místním sněmu mají všichni členové příslušné místní organizace. Pokud má místní organizace více než 20 členů a není-li Místní sněm usnášeníschopný podle čl. 8 odst. Z těchto stanov po patnácti minutách od času zahájení uvedeného na pozvánce, je usnášeníschopný, pokud jsou přítomny alespoň 2/5 všech členů příslušné místní organizace. V takovém případě nelze měnit program zasedání Místního sněmu, který byl uveden na pozvánce, & v bodu různé nelze hlasovat. Přijatá usnesení jsou platná, hlasuje-li pro ně alespoň jedna třetina Všech členů příslušné místní organizace. 

(5) Do působnosti Místního sněmu náleží: &) volba a odvolání předsedy a až dvou místopředsedů Místního předsednictva, b) schvalování zprávy Místního předsednictva o činnosti a hospodaření místní organizace, c] nominace kandidáta na předsedu Hnutí, prvního místopředsedu Hnutí, místopředsedy a členy Předsednictva, člena Kontrolní komise, člena Rozhodčí a smírčí komise, předsedu Krajského předsednictva, prvního místopředsedu a místopředsedy Krajského předsednictva, předsedu Oblastního předsednictva, prvního místopředsedu a místopředsedy Oblastního předsednictva. d) nominace kandidátů na kandidátní listinu pro volby do místních zastupitelských obcí a městských zastupitelstev statutárních měst s územním členěním (zastupitelstev městských obvodů, městských částí anebo městských částí hlavního města Prahy) a jejich předložení Oblastnímu sněmu, e) volba a odvolání Místního revizora hospodaření. 

(6) Místní předsednictvo je výkonným orgánem místní organizace, řídí její činnost a hospodaří s majetkem přiděleným Výborem příslušné místní organizaci dle svého schváleného rozpočtu. Místní předsednictvo rozhoduje o všech záležitostech místního významu, které nejsou těmito stanovami vyhrazeny do působnosti jiného orgánu Hnutí. Místní předsednictvo se schází podle potřeby, zpravidla jedenkrát měsíčně. 

(7) Místní předsednictvo je složeno z předsedy a až dvou místopředsedů. Předseda Místního předsednictva předsedá Místnímu sněmu a Místnímu předsednictvu, není-li k tomu Místním předsednictvem pověřena jiná osoba, a zabezpečuje plnění usnesení orgánů Hnutí. 

(8) Místní revizor hospodaření je nezávislý orgán kontroly hospodaření. Místní revizor nemůže zastávat jiné volené funkce a nutí, s výjimkou členství a funkcí v jiných kontrolních orgánech Hnutí. Do působnosti Místního revizora hospodaření náleží kontrola hospodaření místní organizace s přidělenými finančními prostředky včetně kontroly dodržování rozpočtu místní organizace, informování Místního předsednictva o výsledcích kontroly a podávání zpráv o výsledcích kontroly hospodaření Krajské kontrolní komisí & Krajskému předsednictvu. Místní revizor hospodaření má právo účastnit se jednání příslušného Místního předsednictva. 

(9) V případě tříčlenné místní organizace volí Místní sněm pouze předsedu místní organizace a Místního revizora. V tomto případě kompetence předsedy místní organizace jsou totožné s kompetencemi Místního předsednictva.

(10) V případě, že počet členů místní organizace poklesne pod tří, místní organizace zaniká a její působnost přechází na oblastní organizaci.

ČLÁNEK 17 : 

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A ZÁSADY

(1) Funkční období členů všech orgánů Hnutí je dvouleté, neusnese-li se celostátní Sněm jinak. Funkční období vzniká dnem následujícím po dni přijetí usnesení o zvolení či jmenování člena orgánu, nebo jiným dnem uvedeným v usnesení, zvolení nebo jmenování člena orgánu. 

(2) Funkční období zaniká: 

a) uplynutím lhůty funkčního období, 

b) odstoupením z funkce ke dni doručení vlastnoručně nebo zaručeným elektronickým podpisem podepsaného písemného oznámení o odstoupení z funkce orgánu, jehož je odstupující členem, nebo ke dni uvedenému v oznámení o odstoupení, přičemž z funkce nelze odstoupit se zpětnou účinností, 

c) novou volbou, ke dni přijetí usnesení o zvolení člena orgánu, 

d) novým jmenováním, ke dni přijetí usnesení o jmenování člena orgánu, 

e) odvoláním, ke dni přijetí usnesení o odvolání člena orgánu, 

f) zánikem členství v Hnutí, 

g)dnem pozastavení členství v Hnutí. 

(3) Uvolní-li člen v některém z volených orgánů Hnutí funkci před skončením funkčního období nebo nedosahuje--li počet zvolených členů nejvýše stanoveného početního limitu lze přistoupit ke kooptaci. Kooptovaný člen je zvolen nadpoloviční většinou Všech zbývajících členů. Takto lze kooptovat nejvýš jednu polovinu členů příslušného orgánu. Výkon funkce kooptovaných členů končí nejpozději dnem uplynutí funkčního období řádně zvolených členů Obdobným způsobem lze kooptovat i prvního místopředsedu & místopředsedy Hnutí s tím, že k jejich kooptaci doj de zvolením nadpoloviční většinou zbývajících členů příslušného orgánu (včetně jeho předsedy, případného prvního místopředsedy a zbývajících místopředsedů). V případě kooptace člena Rozhodčí a smírčí komise přihlíží Rozhodčí a smírčí komise k zásadě, podle níž by každá krajská organizace měla v Rozhodčí a smírčí komise mít alespoň jednoho zástupce. 

(4) Pokud Sněmy volí náhradníky členů svých orgánů, je povinnost stanovit jejich pořadí. 

(5) Zjednání všech orgánů Hnutí se pořizuje zápis s usnesením, který se po ověření ověřovatelem spolu s prezenční listinou ukládá do Předsednictvem určené evidence nejpozději do 7 dnů. 

(6) Zaměstnanci Hnutí & jiné osoby podléhající v souladu s vnitřními předpisy Hnutí řídící působnosti Hlavního manažera Hnutí (manažeři krajských organizací apod.), nemohou být voleni ani jmenování do žádného orgánu Hnutí. (7) V případě neobsazení čí nečinnosti některého orgánu Hnutí přechází jeho působnost na nejblíže nadřízený orgán Hnutí, nebo, nelze-li tento orgán určit, na Předsednictvo. 

ČLÁNEK 18 : 

KLUBY POSLANCŮ, SENÁTORŮ A ČLENŮ ZASTUPITELSTEV 

(1) Poslanci, senátoři a členové zastupitelstev zvolení za Hnutí se sdružují V klubech. Kluby koordinují činnost poslanců, senátorů a členů zastupitelstev s cílem účinného prosazování programu Hnutí a názorů a postojů Hnutí v zastupitelských sborech a dalších orgánech a koordinují za stejným účelem spolupráci s koaličními partnery. Kluby si vytvářejí Vlastní strukturu, volí si svého předsedu a další představitele klubu a schvalují vlastní statuty či jednací a volební řády. Předsedové klubů reprezentují klub při jednáních s politickými partnery, reprezentují daný klub, jsou jeho představiteli a mluvčími a pravidelně informují o činnosti klubu orgány Hnutí na odpovídající úrovni.

(2) Poslanci, senátoři & členové zastupitelstev zvolení za Hnutí se řídí ve své činnosti stanovami Hnutí, politikou Hnutí usneseními orgánů Hnutí a volebním programem Hnutí.

(3) Poslanci a senátoři zvolení za Hnutí, jsou-li členové Hnutí, mají právo účastnit se s hlasem poradním Celostátního sněmu & příslušného Krajského sněmu. Členové krajských zastupitelstev zvolení za Hnutí, jsou-li členy Hnutí, mají právo účastnit se s hlasem poradním příslušného Krajského sněmu. Podněty, které jim předkládají členové, organizace a orgány Hnutí, uplatňují při výkonu svého mandátu a pravidelně informují je i sympatizující o svém působení. Poslanci, senátoři a členové zastupitelstev zvolení za Hnutí mají povinnost zúčastnit se na vyžádání jednání orgánů Hnutí na daně nebo vyšší úrovni. Členové předsednictva příslušné úrovně, členové Předsednictva, Výboru & Rozhodčí a smírčí komise mají právo účastnit se jednání klubů poslanců, senátoru a členů zastupitelstev, předkládat]im návrhy a náměty & vystupovat v diskuzi.

IV. Hospodaření Hnutí

 ČLÁNEK 19 : 

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ 

(1) Hnutí jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové Hnutí za závazky Hnutí ani neodpovídají ani neručí. 

(2) Hnutí, jeho organizační složky a orgány hospodaří se svým majetkem na základě schválených rozpočtů a vsouladu s těmito stanovami a dalšími příslušnými vnitřními předpisy.

(3) Krajské, oblastní a místní organizace hospodaří se svěřeným majetkem v souladu s vnitřními předpisy přijatými Výborem. Předseda Krajského předsednictva může zastupovat Hnutí a zavazovat ho pouze do výše prostředků přidělených příslušné krajské organizaci. Předseda Oblastního předsednictva může zastupovat Hnutí a zavazovat ho pouze do výše prostředků přidělených Výborem příslušné oblastní organizaci. Předseda Místního předsednictva může zastupovat Hnutí a zavazovat ho pouze do výše prostředků přidělených Výborem příslušné místní organizaci. 

(4) Roční rozpočet Hnutí včetně jeho změn schvaluje Výbor. 

(5) Zdroje financování tvoří příjmy Hnutí stanovené zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. 

(6) Majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení Hnutí, bude nabídnut nadaci nebo nadačnímu fondu, jejichž účelem je boj proti korupci, nerozhodne-li Výbor jinak. 

ČLÁNEK 20 : 

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 

Celostátní přípravný výbor Hnutí POF schválil tyto Stanovy na svém ustanovujícím zasedání a pověřil předsedu přípravného výboru podáním žádosti na Ministerstvo vnitra ČR a po registraci pak svoláním ustavujícího celostátního sněmu Hnutí POF, a to do 90 dnů ode dne registrace politického hnutí.